Dábálaš gažaldagat

Lea go Noraguovddáš heivvolaš báiki munnje? Mun han in leat vásihan fysalaš veahkaválddi.

Mii sáhttit vásihit duođalaš loavkidemiid almma ahte lea dovdan fysalaš veahkaválddi. Psyhkalaš illasteapmi lea seamma duođalaš čuozahus go fysalaš illasteapmi. Ii leat ban nu ahte olbmos galget leat sáhpodeamit ja eará oinnolaš lápmašuvvamat jus galgá sáhttit oažžut veahki Noraguovddážis. Ii leat álki ieš fuomášit psyhkalaš veahkaválddi, ja dávjá dat áiggi mielde dušše vearáska. Sáhttá leat váttis sánálaččat čilget maid lea vásihan.


Mun lean dievdu. Lea go Noraguovddážis munnje fálaldat?

Juo, Noraguovddáš lea dievdduid ja sin mánáid várás. Mis leat sierra ásodagat juohke bearrašii.


Mo sáhttá Noraguovddáš mu veahkehit?

Mii sáhttit fállat dutnje ja du mánáide dorvvolaš ássansaji muhtun áigodahkii. Bargit sáhttet dutnje addit ráđi ja oaivadeami ja leat ságastallanguoibmin. Mii sáhttit du veahkehit oktavuođas ieš guđetge kantuvrraiguin dego Boles, Advokáhta dahje veahkkin dutnje čállit ohcamušaid earret eará NAV:i. Sáhtát oažžut veahki oaidnit vejolašvuođaid ja oažžut čielgasa du iežat vuoigatvuođain


Ferten go mun orrut Noraguovddážis jus galggan sáhttit oažžut veahki?

Ii leat dárbu ássat guovddážis. Mii fállat dáppe čuovvuleami ságastallamiid dahje telefovnna bokte.


Mo dat lea doppe Noraguovddážis?

Noraguovddážis oaččut fálaldaga ássat iežat ásodagas. Nu guhkás go lea vejolaš, de háliidat mii fállat min ássiide sierra ásodagaid, muhto go lea stuorra dárbu, de fertejit muhtumin ássit juogadit ásodagaid. Ássit fuolahit ieža iežaset dállodoalu ja málestit iežaset mállásiid. Álo gávdno muhtun geainna beassá háleštit dahje hupmat. Mánáide gávdno duhkoraddanlatnja ja dorvvolaš olgoduhkoraddan sadji.


Lea go mánáide vahátlaš ássat Noraguovddážis?

Buot mánát báidnašuvvet das jus ellet dakkár árgabeaivvis gos lea veahkaválddálašvuohta. Muhtun áigge ássan Noraguovddážis dahká ahte don suodjalat iežat ja mánáidat veahkaválddálašvuođa čuohcamis. Mánát ja rávisolbmot ožžot iežaset oktavuođaolbmo orostallanáigodahkii. Sihke mánát ja rávvásat galget oidnojuvvot, vuostáiváldojuvvot ja áimmahuššojuvvot go sii ásset guovddážis. Mánát guovddážis leat muitalan ahte lea buorre ja dorvvolaš leat dáppe. Mii deattuhat ahte mánáide galget báhcit buorit vásáhusat orrumis.mànàt  


Naba bargguin/skuvllain go mun lean Noraguovddážis?

Lea dehálaš sihke rávvásiidda ja mánáide bisuhit beaivválaš bargguid go sii orrot guovddážis. Jus ii leat vejolašvuohta mannat bargui, juogo dorvvolašvuođa dihtii dahje mátkki ruovttugildii, de sáhtát bivdit doaktára čállit dutnje buohcandieđáhusa muhtun áigái. Go mánát eai sáhte mannat skuvlii dahje mánáidgárdái iežat ruovttugielddas, de veahkehat mii gávdnat buoremus lági mielde čovdosiid dutnje ja mánáide.


Man guhkká lávejit orrut guovddážis?

Olbmot ellet ieš guđet lágan eallimiid ja sis leat ieš guđet lágan dárbbut. Mis lea sihkkarvuohta guovddážis, ja mii árvvoštallat individuálalaččat mii lea heivvolaččamus dutnje ja du bearrašii.


Mun lean oapmahaš sutnje gii lea gillán veahkaválddi dahje lea illastuvvon, sáhtán go mun váldit oktavuođa Noraguovddážiin?

Mii fállát doarjjaságastallamiid Noraguovddážis maiddái oapmahaččaide. Doppe beasat don guorahallat iežat vuorjašumiid ja oažžut veahki oapmahašrollii.